Velmi populární univerzální kuchyňský nůž Santoku má své kořeny v Japonsku, kde ho vytvořili v polovině dvacátého století. Jeho název v japonštině znamená tři ctnosti nebo tři použití. Za tři ctnosti bychom mohli považovat krájení, řezání a sekání, za tři použití pak zpracování masa, ryb a zeleniny. Japonská kuchyně totiž vyžadovala na každou surovinu speciální nůž a Santoku se stal univerzálním řešením.
A proč je Santoku tak oblíbený nejen v Japonsku, ale po celém světě? Důvodů je celá řada. Na rozdíl od běžného kuchařského nože má trochu odlišnou geometrií čepele. Zatímco evropský kuchařský nůž má ostří směrem ke špičce mírně zahnuté, což vyžaduje při dokrajování kývavý pohyb, Santoku má ostří rovné, takže řez lze dokončit jedním pohybem směrem dolů. Navzdory tomu, že mnoho kuchařů s evropskými noži houpavý pohyb rádo používá, krájení se Santoku je však rychlejší a efektivnější.
Santoku má také tenčí čepel než běžný nůž, proto surovinu více řeže a méně drtí. To oceníme například při krájení cibule, kdy nevytlačíme tolik šťávy a ušetříme si typické slzy. Klasické Santoku bývá ostřeno jednostranně, ovšem vzhledem k tomu, že ke krájení takto nabroušeným nožem je třeba značné zručnosti, prodáváme nože s oboustranným ostřím - ovšem pod ostřejším úhlem (10 - 15 stupňů) než u západních nožů. Výhodou oproti jednostranně broušenému noži je, že ho mohou používat jak praváci, tak leváci.
Kuchaři na Santoku také oceňují, že se skvěle používá i jako lopatka, na kterou se nakrájená surovina snadno nahrne a přenese do pánve či do hrnce.
V naší nabídce máme dva nože Santoku. První Santoku patří do exkluzivní kuchyňské sady Ruby. Rukojeť má z dřevěného kompozitu, čepel z martenzitické korozivzdorné oceli DIN 1.4116 s malými výbrusy po stranách, což pomáhá při krájení tenkých plátků masa nebo sýra. Druhý nůž Santoku je pak z oceli 420, má plastovou rukojeť a je součástí kuchyňské sady nožů Klasik. Oba nože právem patří k našim nejprodávanějším výrobkům.